• Naše kolegyně Bc. Zuzana Tomanová připravila tento stručný přehled týkající se evidence údajů o skutečných majitelích firem v neveřejných částích jednotlivých rejstříků vedených krajskými, popř. městskými soudy se zaměřením na neziskové organizace. Ty totiž (pro někoho možná nelogicky) musí splnit povinnost zápisu do konce tohoto roku. Povinností právnických osob je mimo jiné identifikace a následný zápis skutečných majitelů do příslušné evidence. K tomu slouží Informační systém skutečných majitelů (dále jen ISSM) vedený rejstříkovými soudy v elektronické podobě na webové stránce www.issm.justice.cz, který spravuje Ministerstvo spravedlnosti ČR. Na rozdíl od veřejného rejstříku a sbírky listin vedených na stránce www.or.justice.cz se jedná o neveřejnou evidenci zpřístupňovanou osobám, které ověřením skutečných majitelů plní své zákonné povinnosti.

    Obchodní korporace, družstva a příspěvkové organizace zapsané v obchodním rejstříku měly povinnost k podání návrhu na zápis údajů o skutečném majiteli do 1. ledna 2019, zbylé právnické osoby zapisované v jiných veřejných rejstřících musí povinnost splnit do 1. ledna 2021. Jsou jimi především spolky, nadace, nadační fondy, ústavy, obecně prospěšné společnosti a jiné. Pokud bude povinnost splněna v zákonem dané lhůtě, bude zápis osvobozen od soudního poplatku ve výši 1.000,- Kč.

    Na webové stránce ISSM je dostupný inteligentní formulář pro podání návrhu. Návrh podává příslušná právnická osoba pouze v elektronické podobě sama či prostřednictvím služeb právníka či notáře. Po uložení formuláře osoba získává tzv. jedinečný identifikátor ke skutečnému majiteli, se kterým se může nadále kdykoliv dostat k ověření evidovaných údajů či k hlášení změn.

    Dle §118f zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob se do evidence o skutečném majiteli zapisuje:

    • jméno a adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu;
    • datum narození a rodné číslo, bylo-li mu přiděleno;
    • státní příslušnost;
    • údaj o:
      • podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v PO;
      • podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem a
      • jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jinak.

    Obecně poskytuje definici skutečného majitele §4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, kde se uvádí, že skutečným majitelem je fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v PO. Jedná se tedy vždy o konkrétní fyzické osoby na konci vlastnické struktury.

    Obecně je skutečným majitelem vždy fyzická osoba, která:

    • disponuje více než 25% jejích hlasovacích práv nebo
    • má být příjemcem alespoň 25% z jí rozdělovaných prostředků.

    U neziskových organizací a SVJ však v mnoha případech skutečný majitel, který by vykonával rozhodující vliv, dle těchto kritérií neexistuje. Například členové spolků obvykle mají rovná hlasovací práva, nedisponují majetkovými podíly a přerozdělování prostředků neprobíhá na základě podílových mechanismů, proto se nabízí u NNO možnost zapsat do ISSM jako skutečného majitele její statutární orgán. V případě, že je statutárním orgánem jiná právnická osoba, zapisuje se její zástupce při výkonu funkce.

    Vždy je ale na individuálním posouzení situace odpovědnými osobami, které kritérium bude v konkrétním případě použito, musí však co nejlépe reflektovat především obecnou definici skutečného majitele ve smyslu §4 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb.

    Nesplnění povinnosti zápisu do této evidence sice není postihnuto peněžitými sankcemi (kromě nutnosti zaplatit soudní poplatek při opožděném zápisu), ale může pro subjekt mít jiné závažné důsledky. V oblasti dotačních projektů je vyvíjen tlak na zjišťování skutečných majitelů příjemců dotací a často se již dnes jedná o striktně danou povinnost pro žadatele o dotaci registrovat svého skutečného majitele. Pokud poskytovatel dotace zjistí, že právnická osoba tuto zákonem danou povinnost nesplnila, reálně hrozí její vyloučení z příslušného řízení. Není tedy na místě zápis skutečného majitele podceňovat. Neuskutečnění zamýšlených projektů v důsledku vyloučení žadatele z dotačního řízení může subjektu způsobit značné finanční ztráty a pochybnosti o jeho transparentnosti a důvěryhodnosti.