Povinnost valných hromad na schválení účetní závěrky a výplaty podílů na zisku
Do 30.6.2019 měly obchodní korporace mít zasedání valných hromad schvalujících účetní závěrky za účetní období končící k 31.12.2018 a vypořádání hospodářských výsledků včetně výplat podílů na zisku. Valné hromady schvalující účetní závěrky by měly řešit i výplaty podílů na zisku. Tedy na těchto řádných valných hromadách se zpravidla se rozhoduje o výši výplat podílů na zisku a termínu splatnosti. Z pohledu daní je důležité si uvědomit, že se schvaluje brutto hodnota a zpravidla z těchto výplat podílů na zisku je povinnost odvést srážkovou daň 15% do konce měsíce následujícího po provedení výplaty. Pokud ovšem není výplata provedena do třetího měsíce následujícího po rozhodnutí valné hromady, je nutno na konci tohoto třetího měsíce zúčtovat srážku daně a v následujícím měsíci daň odvést na účet příslušného finančního úřadu. Pro příklad uvádím, že červnová valná hromada schválila výplatu podílů na zisku s termínem výplaty do 31.12. daného roku. Pokud tato výplata není osvobozena od daně, pak v měsíci září bude muset obchodní korporace zúčtovat 15% z takto schválené částky do závazků vůči státnímu rozpočtu a do konce měsíce října odvést daň na finanční úřad. Předčíslí na úhradu této daně je shodné s daní z příjmů fyzických osob a v rámci zpracování vyúčtování daně vybírané srážkou, které zpracovávají mzdové účetní, musí v nich být uvedeny i tyto sražené daně z výplat podílů na zisku, na což se často zapomíná.
Povinnost zveřejnění účetní závěrky ve veřejném rejstříku
Zveřejňování účetní závěrky, případně výroční zprávy, patří k pravidelným povinnostem účetních jednotek. Pro účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku i výroční zprávu ověřenou auditorem, je stanovena lhůta pro zveřejnění do 30 dnů po splnění obou zákonných podmínek:
- ověření účetní závěrky auditorem a
- schválení účetní závěrky k tomu příslušným orgánem (např. valná hromada obchodní korporace).
Nejpozději musí ke zveřejnění dojít do dvanácti měsíců od rozvahového dne, tzn. při zveřejnění ekonomických údajů za rok 2018 do konce roku 2019. Tato lhůta platí i pro případ, kdy nedojde ke schválení účetní závěrky či výroční zprávy příslušným orgánem. Údaj o případném neschválení zveřejňované účetní závěrky či výroční zprávy také podléhá zveřejnění.
Uvedená lhůta pro zveřejnění platí i pro účetní jednotky, které nemají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.
Malé a mikro účetní jednotky, které nemají ze zákona povinný audit, nemusí zveřejňovat celou účetní závěrku. Tyto účetní jednotky zveřejňují pouze rozvahu (a to ve zkráceném rozsahu, tak jak je definováno ve vyhlášce č. 500/2002 Sb., §3a, odst. 2, písm. a. (resp. písm. b.)) a přílohu v účetní závěrce. A jak tedy rozvaha u těchto účetních jednotek má vypadat? Mikro účetní jednotka zveřejňuje rozvahu pouze v položkách, které jsou označeny písmeny. Malá účetní jednotka zveřejňuje rozvahu v položkách, které jsou označeny písmeny a římskými číslicemi.
Vzhledem k tomu, že obchodní rejstřík vedený krajským soudem prozatím akceptuje zaslání účetní závěrky e-mailem bez zaručeného elektronického podpisu, jsme schopni našim klientům odeslání účetní závěrky zajistit přímo z naší kanceláře.
Digitalizace v obchodu a účetnictví
Již běžným standardem maloobchodního prodeje je možnost platby kartou. Je vhodné se věnovat výběru vhodného poskytovatele, zpravidla banky pro zajištění co nejnižších poplatků spojených s platbami kartou, a zároveň uvážit zautomatizování propojení přijatých úhrad kartou s fakturami a prodejkami tak, aby s úhradou platebními kartami nebyla spojena významně vyšší časová náročnost na zpracování úhrad. Běžným standardem je on-line vystavování faktur přímo v účetnictví prodejcem, i když je účetnictví zajišťováno externě. Současnou naší strategií v rámci digitalizace účetnictví je i automatizace načítání faktur vystavených odděleně od účetnictví přímo do účetního softwaru a v dalším kroku i načítání došlých faktur. Standardem i v oblasti maloobchodních prodejů se stává využívání sociálních sítí a přizpůsobení webových stránek chytrým telefonům s možností nákupu přes e-shop. Asociace malých a středních podniků a živnostníků vyhlásila letošní rok rokem digitálního podnikání a její ředitelka Eva Svobodová na základě průzkumu uvádí: „Výsledky průzkumu i naší analýzy maloobchodu potvrzují, že je digitalizace nevyhnutelná. Z kamenných prodejen se postupně budou stávat showroomy a testovací prostředí e-shopů pro nové produkty.“ Z průzkumu této asociace vyplývá, že českému obchodu se daří, maloobchodní tržby v roce 2018 meziročně narostly o 4,8%, což je šestý nejlepší výsledek v Evropě a z nich nejvyšší růst tržeb mají internetové obchody a zásilkové služby s nárůstem o 15,4%.
Zdroj: www.byznys.ihned.cz
Příjem z prodeje bytu a možnosti osvobození od daně z příjmů
Častým dotazem klientů je osvobození při prodeji nemovitostí. Proto uvádíme zkráceně příklady nejčastějších prodejů, které jsou osvobozeny od daně z příjmů.
1. příjem z prodeje bytu je od daně osvobozen v případě, že v něm poplatník bydlel dva roky
Podle §4 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů platí, že od daně jsou osvobozeny příjmy z prodeje jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep, nebo komoru, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem.
2. investování příjmů z prodeje k uspokojení bytových potřeb (k pořízení bydlení)
Pokud nastane situace, že poplatník v bytě nebydlel dva roky, avšak příjmy z prodeje bytu použije k uspokojení bytových potřeb, bude příjem z prodeje bytu také osvobozen. Ale pouze za předpokladu, že investuje do nového bydlení nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, ve kterém došlo k prodeji.
3. prodávaný byt byl zařazen v obchodním majetku
Pokud alespoň jeden z manželů měl prodávaný byt zařazený v obchodním majetku, nevztahuje se na příjem z tohoto bytu osvobození a to do dvou let od vyřazení z obchodního majetku.
4. příjem z prodeje bytu je od daně osvobozen, protože jej poplatník vlastnil déle než 5 let
Není-li splněna ani podmínka dvouletého bydlení a ani investování příjmů z prodeje do dalšího bydlení, je možno příjem z prodeje osvobodit ještě z jednoho důvodu, a tím je podle §4, odst. 1, písm. b) zákona o daních z příjmů pětileté vlastnictví prodávaného bytu.
5. příjem z prodeje je nutno zdanit
Pokud u prodeje bytu nepřipadá v úvahu žádná možnost pro osvobození tohoto příjmu, je nutno příjem zdanit, a to jako ostatní příjem podle §10 zákona o daních z příjmů. Dílčím základem je rozdíl mezi příjmy a výdaji prokazatelně vynaloženými na jejich dosažení. Jsou-li výdaje vynaložené na dosažení tohoto příjmu vyšší než samotný příjem, k rozdílu se nepřihlíží.
Zdroj: Daně a účetnictví - bez chyb, pokut a penále
