Aktuality ze světa daní a účetnictví - září

Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

Každý zaměstnavatel, který má více než 25 zaměstnanců v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnanců, má povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením podle § 81, zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Tedy z 25 zaměstnanců by měl být minimálně jeden se zdravotním postižením nebo bude nutno řešit dodávky náhradního plnění, aby nemusely být provedeny odvody do státního rozpočtu za nesplnění tohoto podílu. Tuto povinnost je možné splnit následujícími způsoby, které je možné kombinovat:

1. zaměstnáváním občanů se zdravotním postižením v pracovním poměru,
2. odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterým Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou OSVČ a nezaměstnávají žádné zaměstnance,
3. odvodem do státního rozpočtu.

Osobami se zdravotním postižením jsou:

• invalidní v prvním a druhém stupni,
• invalidní ve třetím stupni (osoby s těžším zdravotním postižením),
• osoby zdravotně znevýhodněné,
• osoby, které byly posouzeny, že již nejsou invalidní v žádném stupni, a to 12 měsíců ode dne zániku invalidity.

Povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením činí 4% z celkového průměrného přepočteného počtu zaměstnanců.

Náhradní plněním se rozumí:

Odběr dodávek výrobků a služeb od dodavatelů náhradního plnění „tzv. chráněných dílen“. Těmi jsou právnické nebo fyzické osoby, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce nebo OSVČ, které jsou osobami se zdravotním postižením a nezaměstnávají žádné zaměstnance. Ti se musí registrovat jako uživatelé elektronické evidence náhradního plnění, kam průběžně vkládají informace o dodávaných náhradních plněních jednotlivým odběratelům do 30 dnů ode dne zaplacení odběratelem. I odběratelé mohou požádat o zřízení uživatelského účtu v této evidenci a tak sledovat svá odebraná náhradní plnění, odsouhlasovat si jednotlivé dodávky s dodavateli a mít tak průběžný přehled o aktuálním stavu náhradního plnění. Pouze takto potvrzené dodávky může zaměstnavatel uplatnit jako náhradní plnění.

Počet osob se zdravotním postižením, které tímto náhradním plněním zaměstnavatel získá, se vypočte tak, že celkový objem odebraného náhradního plnění od jednotlivých dodavatelů náhradního plnění bez DPH se vydělí 7-mi násobkem průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku. Pro bližší představu za rok 2018 činila tato průměrná mzda 31.225,- Kč, z čehož vyplývalo, že zaměstnavatelé museli na místo jednoho zaměstnance se zdravotním postižením vynaložit 218.575,- Kč za nákup náhradního plnění. Pro rok 2019 zatím neznáme průměrnou mzdu, ale můžeme odhadovat, že určitě bude vyšší. Bohužel Vám ještě nyní nesdělíme úplně přesnou částku pro rok 2019, ta bude známa až po vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí roku, které se předpokládá ve druhé polovině prosince.

Odvod do státního rozpočtu

V případě, že zaměstnavatel nesplní zákonné podmínky, je povinen uskutečnit odvod do státního rozpočtu při neplnění zaměstnávání osob se zdravotním postižením a při nedosažení náhradního plnění. Tento odvod činí 2,5 násobek průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku. Pro rok 2018 tento povinný odvod činil 78.062,50 Kč a pro rok 2019 bude vyšší v závislosti na skutečnou průměrnou mzdu roku 2019.

Do 15. února následujícího kalendářního roku zaměstnavatel musí písemně oznámit a prokázat Úřadu práce plnění povinného podílu za rok a způsob plnění. Za neplnění povinného podílu může být udělena sankce až 1.000.000,- Kč, za nevedení evidencí předepsaných zákonem, nesplnění oznamovací povinnosti a opožděné hlášen  až 100.000,- Kč. Proto si včas se svými mzdovými účetními zkonzultujte, zda by se Vás tento odvod týkal a zda je možné ho případně eliminovat náhradním plněním. Pokud budete potřebovat dále v této oblasti poradit, neváhejte se na nás včas obrátit.

Elektronické neschopenky od ledna 2020

Od 1. ledna 2020 zavádí stát projekt elektronické dočasné pracovní neschopnosti, tzv. eNeschopenky. Tímto se zásadně změní postupy spojené s vystavením rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti i způsob, jakým se zaměstnavatel o dočasné pracovní neschopnosti svého zaměstnance dozví.

Níže uvádíme několik nejčastějších dotazů, které jsou zveřejněny na stránkách České správy sociálního zabezpečení.

Jak se zaměstnavatel dozví o vzniku pracovní neschopnosti svého zaměstnance?

Stejně jako doposud musí o překážce zaměstnavatele neprodleně informovat zaměstnanec (telefonicky, e-mailem, SMS zprávou). Pokud si zaměstnavatel aktivuje notifikační službu prostřednictvím ePortálu ČSSZ, budou mu přicházet automatická hlášení on-line po vystavení neschopenky (v řádech několika minut) do datové schránky. Obdobně bude informován při každém rozhodnutí lékaře o trvání a o ukončení neschopenky.

Jak se změní povinnosti zaměstnavatele?

Zaměstnavatel bude muset nově povinně elektronicky po 14 dnech trvání neschopenky (a při ukončení) zaslat ČSSZ přílohu k žádosti o dávku - do této přílohy bude nově uvádět informaci, kam je vyplácena zaměstnanci mzda nebo plat (kam má být zaměstnanci vyplacena dávka). Naopak odpadne zasílání papírové žádosti o dávku, která putuje od lékaře přes zaměstnance a zaměstnavatele na OSSZ.

Nově bude platit, že číslo účtu, na který má být zasíláno nemocenské, sděluje zaměstnavatel (jde o platební údaje podle kterých je zaměstnanci vyplácena mzda). Jakým způsobem a v které fázi má být toto hlášení realizováno?

Podle § 97, odst. 2, zákona o nemocenském pojištění ve znění od 1. ledna 2020 bude zasílat zaměstnavatel podklady pro výpočet nemocenského a údaje o způsobu výplaty mzdy na OSSZ neprodleně po uplynutí prvních 14 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti. Toto ohlášení provede v elektronické podobě na elektronickou adresu určenou OSSZ. K tomuto účelu bude doplněn tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“ (kterým se také zasílají údaje o vyměřovacím základu pojištěnce pro výpočet dávek nemocenského pojištění).

Jak bude zaměstnavatel postupovat u nemoci zaměstnance v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání?

OSSZ i v tomto případě bude od zaměstnavatele potřebovat tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“, proto sama vyzve bývalého zaměstnavatele k jeho doložení.

Zdroj: portál České správy sociálního zabezpečení

Změna úroků z prodlení od 1. 7. 2019 v návaznosti na změny úroků ČNB

Bankovní rada ČNB ponechala na svém jednání 1. srpna 2019 úrokové sazby beze změny. K poslední změně - zvýšení úrokových sazeb došlo s účinností od 3. května 2019 následovně:

• dvoutýdenní repo sazby na 2%,
• lombardní sazby na 3% a
• diskontní sazby na 1%,

a tímto došlo od 1. července 2019 ke změně výše úroků z prodlení, které se uplatňují v rámci obchodního styku, pokud nejsou smluvně ujednány jinak.  Na základě nařízení vlády č. 180/2013 Sb. z 26.6.2013 s účinností od 1.7.2013 se stanovují úroky z prodlení  tak, že jejich výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Na internetu jsou dostupné různé „kalkulačky“, které pomohou úroky z prodlení vypočítat.

Zdroj: Česká národní banka