• Návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí

    Vláda dne 30. dubna schválila návrh na zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Tato daň činí 4% z celkové kupní ceny. Návrh nyní putuje do parlamentu, projednáván však bude ve standardním režimu legislativního procesu.

    V případě schválení tohoto návrhu dojde ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to se zpětným účinkem. Daň již nezaplatí nikdo, kdo nemovitost nabyl nejpozději v prosinci 2019. Návrh dále upravuje prodloužení časového testu pro příjmy z prodeje nemovitých věcí neurčených k vlastnímu bydlení z 5 na 10 let. Prodloužení tohoto testu bude účinné pro nemovitosti nabyté po 1. lednu 2021.

    Druhou změnou související s touto novelou je zrušení možnosti uplatňovat si odpočty úroků z nově uzavřených smluv o úvěru na bydlení jako nezdanitelné části základu daně. Odpočty úroků si bude moci ještě uplatňovat každý kupující, který nabyde nemovitost nejpozději v prosinci 2021.

    Zdroj: www.mfcr.cz

    Daňové souvislosti práce z domova

    Home-office se výrazně rozšířil v návaznosti na omezení provozu v zaměstnáních. Na podzim 2019 se Koordinační výbor MF ČR a Komora daňových poradců ČR se zabýval daňovými souvislostmi práce z domova a uvádíme z něj pár zajímavostí z pohledu jak zaměstnance, tak zaměstnavatele.

    V zákoníku práce nyní nemáme přímou definici práce z domova. Lze ji zařadit mezi tzv. zvláštní povahu práce některých zaměstnanců řešenou v §317 zákoníku práce a z toho vyplývající principy práce z domova:

    • jedná se o práci mimo pracoviště zaměstnavatele a zaměstnanec může docházet dle potřeby na pracoviště za účelem převzetí podkladů, předání výsledků práce nebo komunikace s ostatními zaměstnanci
    • zaměstnanec si zpravidla sám rozvrhuje pracovní dobu, ve které má splnit pracovní úkoly uložené zaměstnavatelem, pokud se nedohodnou se zaměstnavatelem jinak. Množství práce, které zaměstnavatel zaměstnanci přidělí, musí být zvládnutelné průměrným zaměstnancem ve stanovené týdenní pracovní době.

    Dohoda o výkonu práce z domova může být součástí pracovní smlouvy, nebo může být uzavřena jako samostatná dohoda upravující podmínky výkonu práce, včetně ujednání podmínek odměňování, ujednání o náhradách za používání vlastního pracovního zařízení apod. Vždy však bude obsahovat specifické ujednání o jedné z podstatných náležitostí pracovního poměru, kterou je místo výkonu práce. Z §34 odst. 1 písm. b) zákoníku práce vyplývá, že pracovní smlouva musí obsahovat místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, např. může být smluvně dohodnuto, že místem výkonu práce je pracoviště zaměstnavatele i bydliště zaměstnance. Jestliže je však místo výkonu práce sjednáno šířeji, než jedna obec považuje se za pravidelné pracoviště obec, ve které nejčastěji začínají cesty zaměstnance za účelem výkonu práce.

    V případě, že zaměstnanec pracuje v rámci svého rozhodnutí ve svátek, nenáleží mu za takovou práci ani náhrada mzdy, ani náhradní volno, ani příplatek. Totéž se týká práce přesčas, ke které se zaměstnanec sám rozhodne.

    Cestovními výdaji zaměstnanců pracujících z domova jsou výdaje vzniklé při pracovní cestě a při cestě mimo pravidelné pracoviště. Pokud má tedy zaměstnanec sjednáno pravidelné pracoviště v místě svého bydliště, pak jakákoli cesta vykonaná zaměstnancem v souvislosti s jeho výkonem práce mimo bydliště je považována za pracovní cestu, za niž mu náleží náhrada cestovních výdajů, a to i v případě, že jede do sídla (pracoviště) zaměstnavatele.

    Podle zákoníku práce je zaměstnavatel povinen hradit zaměstnanci náklady, které mu prokazatelně vzniknou při výkonu práce, ať tuto práci vykonává na pracovišti, nebo pracuje z domova. Zaměstnanec je povinen prokázat výši vzniklých nákladů. Kompenzace těchto nákladů ze strany zaměstnavatele není u zaměstnance předmětem daně:

    1. kompenzace nákladů za opotřebení vlastního majetku zaměstnance - vlastním majetkem bývá zpravidla domácí počítač, tiskárna, ale může se jednat i o pracovní stůl, kancelářské židle apod. Ačkoli členové KDP ČR předpokládali možnost prokázání přímo skutečných výdajů a jejich měsíčních náhrad, zpravidla převedených do měsíčních paušálních náhrad se zohledněním pořizovací ceny, poměru využití pro zaměstnání a doby životnosti, finanční správa se k tomu postavila negativně a paušalizaci neuznává.
    2. kompenzace nákladů vynaložených zaměstnancem jiných než za opotřebení majetku zaměstnance - např. nákladů na vytápění, elektrickou energii, internet a telefon. Pro správné zařazení nákladů a správný výpočet kompenzace je možno využít argumentaci Nejvyššího správního soudu (NSS) v rozsudku č.j. 5 Afs 68/2007 ve kterém NSS uvádí, že vhodným měřítkem by měl být rozsah nákladů, které je možné uznat jako daňově uznatelné u osoby, která by ve stejné situaci byla OSVČ. Pro výpočet výdajů za topení, elektrickou energii apod. by mělo být možné podpůrně využít metodiku pro poměr nákladů spojených s provozem nemovitosti používané z části k podnikatelské a s části k soukromým účelům, tj. rozpočítat výdaje na základě plochy domova využívané pro výkon závislé práce. V případě výpočtu, kde není možné využít k výpočtu plochu domova, by se měl výpočet opírat o míru využití pro závislou práci a pro soukromé využití zaměstnancem. Pro výpočet dle názoru zástupců KDP ČR lze vycházet i z odborného posouzení znalce na základě kalkulace odhadu skutečných nákladů. Stejně jako GFŘ neuznává paušalizaci výdajů, není podle něj možné stanovit náhradu na základě kvalifikovaného odhadu. Zaměstnavatel je povinen hradit náklady, které zaměstnanci prokazatelně vzniknou při výkonu práce, ať už zaměstnanec vykonává práci na pracovišti zaměstnavatele. Je nutné kdykoliv dokázat rozložit a doložit výdajovými doklady, ze kterých se vycházelo při stanovení paušálu, tzn., zaměstnavatel nemůže stanovit paušální náhradu pouze na základě kvalifikovaného odhadu bez potřebných výdajových dokladů, či za použití znaleckého posudku, takto postupuje i správce daně při dokazování.
    3. kompenzace nákladů vynaložených zaměstnancem k připojení k internetu - v návaznosti na situaci se může jednat i o veškeré náklady, pokud je připojení k internetu využíváno výhradně pro výkon práce zaměstnance z domova, případně o poměrnou část nákladů odpovídající např. počtu dní, ve kterých zaměstnanec pracoval z domova oproti jeho celkovým pracovním dnům v příslušném kalendářním měsíci.

    Obecně je kompenzace zaměstnavatele zaměstnanci za práci z domova daňově uznatelným nákladem a to dle § 24, odst. 1 a v případě paušalizovaných náhrad též dle § 24, odst. 2.

    Poskytování příspěvku na stravování

    Problém se může vyskytnout při poskytování stravenky zaměstnanci při vykonávání práce z domova. Pokud zaměstnavatel nemůže tomuto zaměstnanci pracovní dobu rozvrhnout a určit tak začátek a konec směny včetně přestávek na oddech, nemůže kontrolovat dodržování pracovní doby, a tudíž nemůže být u tohoto zaměstnance splněna jedna ze základních podmínek pro nárok na stravenku, která by byla daňově účinným výdajem zaměstnavatele. V daném případě totiž není splněna jedna z podmínek pro daňovou uznatelnost příspěvku na závodní stravování podle §24, odst. 2. písm. j), bod 4 zákona o daních z příjmů, a to že přítomnost zaměstnance v práci během směny trvá alespoň tři hodiny. V tomto případě pak může poskytnutou stravenku hradit ze sociálního fondu nebo se jedná o nedaňový náklad zaměstnavatele.

    Nájem kanceláře zaměstnancem zaměstnavateli

    Jednou z často diskutovaných možností kompenzace nákladů při práci z domova je přenechání kanceláře zaměstnance k dlouhodobému užívání zaměstnavateli. V tomto případě by tržní nájem (tj. náklady vynaložené na chod kanceláře a obvyklý zisk spojený s nájmem) představoval pro zaměstnance zdanitelný příjem z nájemného dle § 9 ZDP (v případě poskytování dalších souvisejících služeb případně příjem dle § 7).

    Z vyjádření GFŘ k této možnosti je patrné, že zaměstnavatel by neměl v této souvislosti hradit další kompenzace. Jde o zcela jiný režim, neboť v této situaci by již zaměstnanec nepracoval z domova, ale v prostorách svého zaměstnavatele. V případě, že by zaměstnanec svému zaměstnavateli pronajal kancelář, platba by se u zaměstnance posuzovala jako příjem z nájemného podle § 9 ZDP. Nesmí se však současně jednat o nežádoucí „přelévání“ mzdových prostředků do úhrady za nájem zaměstnanci, tzn. o nájemné snížit mzdu. Platí, že věcná podstata má přednost před formální a tedy posuzuje se skutečný stav.

    Zdroj: Zápis z jednání Koordinačního výboru s KDP ČR ze dne 20.11.2019

    Změna sazeb DPH od 1.5.2020

    S účinností od 1.5.2020 jsou nově zařazeny do přílohy č. 2a následující položky a bude u nich odváděno DPH ve druhé snížené sazbě DPH (tedy ve výši 10%):

    • 36.00.2 Úprava a rozvod vody prostřednictvím sítí  -studená i teplá voda s výjimkou vody v barelech a cisternách
    • 37 Odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi  - stočné
    • 56 Stravovací služby -  podávání nealkoholických nápojů včetně točeného piva ze sudu o obsahu nad 10 litrů, pokud
      • nejsou jako stravovací služby osvobozeny od daně podle § 57 až 59,
      • prodej stánkový „přes ulici“, posuzovaný jako dodání potravin s 15% DPH
      • prodej v restauraci zabalený „sebou do krabičky“ či do ešusu ke konzumaci jinde, který je považován za dodání potravin s 15% DPH
      • se nejedná o podání alkoholických nápojů s výjimkou výše uvedeného piva, které se účtují se sazbou 21%
      • se nejedná o podání tabákových výrobků pod kódy nomenklatury celního sazebníku kapitoly 24
      • se nejedná o ubytování se snídaní, které má sazbu 15%, u ubytování s polopenzí či dalšími službami v balíčku rozdělujeme sazby DPH k jednotlivým službám v balíčku (stravování 10%, ubytování 15%)
    • 77, 85, 91 Půjčování nebo nájem knih, brožur, letáků, prospektů, novin, časopisů, periodik, obrázkových knih, předloh ke kreslení, omalovánek, hudebnin a kartografických výrobků, na jejichž dodání se uplatňuje druhá snížená sazba daně, pokud se jedná o veřejné knihovnické a informační nebo další služby poskytované podle knihovního zákona nebo obdobné služby poskytované podle jiného právního předpisu.
    • 81.21.10 Služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech
    • 81.22.11 Služby mytí oken prováděné v domácnostech
    • 88.10, 88.91 Domácí péče o děti, staré, nemocné a zdravotně postižené občany
    • 95.23 Opravy obuvi a kožených výrobků
    • 95.29.11 Opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků
    • 95.29.12 Opravy jízdních kol
    • 96.02 Kadeřnické a holičské služby

    Vlivem této změny dochází u některých činností k možnosti, že v některých případech nebude možné použít této druhé snížené sazby daně.

    Stravovací služby a podávání nápojů

    Jednotlivé položky spadající pod číselný kód CZ-CPA 56 mohou z pohledu daně přidané hodnoty představovat jak restaurační služby, tj. stravovací služby a podávání nápojů, tak i dodání zboží. Vzpomeňte si na kolující vtip s pivem a jeho sazbami DPH.

    Pokud bude prodejce prodávat jídla - připravená v kiosku, občerstvovacím voze, které sice bude možné zkonzumovat na místě, ale bez poskytování souvisejících doplňkových služeb, pak se jedná o dodání zboží, nikoli o stravovací službu. Pokud je zboží primárně určeno k odnesení s sebou (tj. ke konzumaci mimo prostory prodávajícího), pak se opět nejedná o stravovací službu, ale o dodání zboží (např. prodané zabalené jídlo v ešusu, krabičce, pizza s dovozem apod.)

    U podávání nealkoholických nápojů a čepovaného piva (ze sladu, v nádobách o obsahu převyšujícím 10 litrů, pod kódem nomenklatury celního sazebníku 2203 00 10), které bude možné posoudit jako restaurační službu (tj. podání v rámci stravovací služby - nápoje spolu s  jídlem - nebo samostatně v rámci služby podávání nápojů) bude takovéto plnění posuzováno ve druhé snížené sazbě DPH (tedy 10%). V ostatních situacích se jedná o dodání zboží (čepované pivo určené k odnosu s sebou, čepované pivo u stánků bez služeb, balená voda) se druhá sazba daně neuplatní a bude dále podléhat buď první snížené sazbě ve výši 15% (nealkoholické nápoje) nebo v základní sazbě ve výši 21% (alkoholické nápoje).

    Druhá snížená sazba daně se také použije při dodání teplé vody, která byla vyrobena z pitné vody, dodávané vodovodem. V této souvislosti finanční správa upozorňuje, že novela zákona neobsahuje žádná přechodná ustanovení, která by stanovila povinnost rozdělit spotřebu na období do 30.4.2020 a na období od 1.5.2020. Postupuje se standardním způsobem při změně sazby daně podle §37a zákona o DPH. Je-li základ daně kladný, uplatní se sazba daně platná ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, je-li základ daně záporný, uplatní se sazba daně, která byla uplatněna při přiznání daně z úplaty.

Share icon